Cena Toma Stopparda byla založena v roce 1983 ve Stockholmu. Nadace Charty 77 organizovala cenu do roku 2017.
Od roku 2021 uděluje výroční Cenu Toma Stopparda Knihovna Václava Havla.
Božena Jirků, ředitelka Nadace Charty 77, při této příležitosti řekla: „
Těší mě, že Tom Stoppard nadále podporuje cenu, která vznikla v roce 1983 díky jeho tehdejšímu přátelství se zakladatelem Nadace Charty 77 Františkem Janouchem. Nadace ji udělovala v letech 1983–2017 a jsem moc ráda, že se jí ujímají naši přátelé z Knihovny Václava Havla. Cena Toma Stopparda si nemohla najít lepší nový domov.”
Ocenění bude udělována každoročně tříčlennou porotou za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce, přispívající mimořádným způsobem k pochopení stavu současné společnosti a společenských procesů, civilizace a civilizačních okruhů, mezinárodního prostředí, lidských práv, literárních a uměleckých děl a jejich tvůrců, nových vědeckých objevů, moderní historie a procesů odehrávajících se v lidské duši.
Laureáti
Rok
|
Laureát
|
Oceněný počin
|
| 1984 |
Eva Kantůrková |
"Mé přítelkyně v domě smutku" |
| Zdeněk Urbánek |
"Popaměti" |
| 1985 |
Ivan Martin Jirous |
"Magorovy labutí písně" |
| Milan Jungmann |
"Cesty a rozcestí" |
| 1986 |
Bohumila Grögrová a Josef Hiršal |
"Let let" |
| 1987 |
Milan Uhde |
"Pán plamínků" |
| 1988 |
Jáchym Topol |
"Miluju tě k zbláznění" |
| 1989 |
Zbyněk Hejda |
"Blízkosti smrti" |
| 1990 |
|
cena udělena nebyla |
| 1991 |
Jiří Kratochvil |
"Medvědí román" |
| 1992 |
Jan Lopatka |
"Předpoklady tvorby" a "Radiojournál v ko(s)mickém věku" |
| 1993 |
Jiří Olič |
"Čtení o Jakubu Demlovi" |
| 1994 |
Jiří Kovtun |
"Tajuplná vražda . Případ Leopolda Hilsnera " |
| 1995 |
Sergej Machonin |
"Příběh se závorkami. Alternativy" |
| 1996 |
Jolana Poláková |
"Perspektiva naděje" |
| 1997 |
Jiří Pechar |
za literárně-kritické a překladatelské dílo |
| 1998 |
Jana Červenková |
"Kurs potápění" |
| 1999 |
Karel Kosík |
"Předpotopní eseje" |
| 2000 |
Pavel Kosatík |
"Ferdinand Peroutka" Pozdější život (1938 - 1978) |
| 2001 |
Jiří Opelík |
"Milované řemeslo" |
| 2002 |
Martin Hilský |
za překlady a interpretaci Shakespearových děl |
| 2003 |
Václav Jamek |
"Duch v plné práci" |
| 2004 |
Václav Cílek |
"Makom-Kniha míst" a "Krajiny vnitřní a vnější" |
| 2005 |
Stanislav Komárek |
"Leprosárium" |
| 2006 |
Přemysl Rut |
"Pan Když a slečna Kdyby" |
| 2007 |
Zdeněk Neubauer |
"O počátku, cestě a znamení časů" |
| 2008 |
Lubomír Martínek |
"Mýtus o Lynkeovi" |
| |
Erik Tabery |
"Vládneme, nerušit" |
| 2009 |
Petr Rezek |
"Architektonika a protoarchitektura" |
| 2010 |
Věra Linhartová |
"Soustředné kruhy" |
| 2011 |
Martin C. Putna |
"Václav Havel - Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století" |
| 2012 |
Jan Vladislav |
"Otevřený deník" |
| 2013 |
Patrik Ouředník |
"Svobodný prostor jazyka" |
| 2014 |
A.J. Liehm |
"Názory tak řečeného Dalimila" |
| 2015 |
Petr Holman |
"Březiniana II" |
| 2016 |
Sylvie Richterová |
"Eseje o české literatuře" |