Honzíkovi je 16 let. Je to úžasný, usměvavý kluk. Kvůli komplikovanému příchodu na svět je ale upoutaný na invalidní vozík a neobejde se bez cizí pomoci. Sám nedokáže sedět, stát, chodit ani mluvit. Spolehnout se může jen na svoji hlavu a svoji skvělou rodinu. Skvěle mu to myslí, mentálně je téměř na úrovni svých vrstevníků a se světem komunikuje pomocí notebooku se speciální myší ovládanou očima a komunikačního programu.
Na rehabilitace je vysbíráno. Zvládneme ještě koupelnovou sedačku?
Kuba vyrazil na kole do Paříže a zpět, aby podpořil handicapovaného Honzíka. Jen za cestu k Eiffelovce vysbíral přes 100 tisíc korun. A šlapal dál! Celkem zdolal 5 527 kilometrů a projel 12 států.
Cesta do francouzské metropole trvala Jakubovi 24 dní. Zážitky z ní zveřejňuje na sociálních sítích. „2000 km, hromada stresu, potu, ale i radosti. Dal jsem to!“ napsal na svém instagramovém účtu @potyss11. „Teď už jenom jedna drobnost, ještě dojet domů,“ směje se.
„Díky moc všem za sdílení, příspěvky a super zprávy, fakt motivace a musím říct, že sbírka vypadá skvěle, jste megasuper hustí,“ vzkazuje Kuba. A my spolu s ním děkujeme všem, kteří Honzíkovi přispěli na rehabilitace.
Protože ale Jakub šlapal na kole dál, Honzík šlapal dál – jezdil s rodiči na speciálně upravené tříkolce a posiluje svaly – pokračovala dál i naše sbírka. Objevila se totiž ještě jedna výzva - Honzík vyrostl ze speciální sedačky do koupelny a nutně potřebuje větší.
Po 59 dnech se Kuba vrátil v pořádku na kole domů. „Byla to fakt masakrální cesta a taky velká zkouška... strašně velké díky za sbíru!!!! Dokázali jsme něco fakt velkého..." napsal na svůj Instagram. Honzíkovi v tu chvíli svítilo na počítadle u sbírky 160 tisíc korun. Dotáhneme to do dvou set? :-)
Děkujeme!
Honzík rád tráví čas v přírodě
Díky počítači může Honzík psát, vyhledávat, co ho zajímá nebo co potřebuje do školy, může si pouštět písničky, psát si s kamarády přes Messenger nebo WhatsApp. Nejraději však má YouTube, kde sleduje řidiče kamiónů a vlaků. Pomáhají mu také dvě už dospělé sestry, Petra a Pavla. Peťka hraje s Honzíkem hry na X-boxu, nejraději má Train Simulátor a Forzu. S Pájou rád kouká na filmy a seriály. „Obě dcery jsou vlastně velkou oporou i pro nás,“ říkají Honzíkovi rodiče Jana a Petr.
Celá rodina ráda tráví volný čas v přírodě. „Chodíme na procházky. My jdeme pěšky, Honza jede na elektro tříkolce, kterou mu manžel s přáteli upravil tak, aby na ní, přes svůj handicap, mohl sedět. Doprovází nás psi, kteří jsou pro všechny naše děti koníčkem,“ vypráví rodiče. Přes nepřízeň osudu se snaží synkovi vytvořit zázemí a domov plný lásky a legrace, kterou má moc rád. „V rámci možností usilujeme o to, aby dělal věci, které dělají jeho vrstevníci, a byl co nejvíce zapojený do normálního života. I když to nebylo mnohdy lehké,“ dodávají. Honzík chodil do běžné mateřské školky a nyní navštěvuje 9. třídu běžné základní školy, i když na některé předměty má individuální vzdělávací plán.
Honzíkovo tělo si dělá, co chce
Za Honzíkovými problémy stojí komplikovaný porod, který se bohužel neobešel bez trvalých následků. Od narození trpí dystonicko-dyskinetickou mozkovou obrnou. „Čím víc chce něco udělat, tím víc mu to dyskineze (mimovolní pohyby) znemožní,“ vysvětluje Honzíkova maminka. Rodiče se od začátku snaží tento stav zvrátit, nebo aspoň zmírnit. Zkusili snad všechny způsoby rehabilitace, které existují. Prošli různé druhy terapií v lázeňských i soukromých zařízeních. Tyto druhy rehabilitace jsou ale finančně náročné, a proto je Honza absolvuje maximálně dvakrát ročně. Klíčová je přitom pro Honzíka zejména každodenní pravidelné cvičení. To zmenšuje možnost vzniku různých patologií, které mohou nedostatkem pohybu vzniknout, třeba zkrácení hamstringů, skoliózu nebo luxaci kloubů.
„Naštěstí nám náhoda zavedla do života mladého fyzioterapeuta, který chodí s Honzou cvičit jednou týdně přímo k nám domů. Z jedné místnosti jsme vytvořili tělocvičnu a snažíme se ji postupně dovybavovat,“ popisuje maminka. Obrovskou výhodou je, že Honza nemusí nikam daleko cestovat. A protože cvičí stále se stejným fyzioterapeutem, neztrácí se čas při rehabilitaci seznamováním se s chlapcovým zdravotním stavem. „Kluci spolu udělali kus práce a mimo udržovací cvičení si vytyčují drobné cíle, kterých by chtěli dosáhnout. Teď je to například samostatné ovládání vozíku. K tomu by ale potřebovali navýšit rehabilitace alespoň na 2krát až 3krát v týdnu,“ říkají rodiče.
Do loňského roku větší část této péče hradili rodiče Honzíkovi sami, častější rehabilitace, které by synovi chtěli dopřát, už ale nejsou schopni sami financovat. A proto bychom jim rádi pomohli! „Nemůžeme vám slíbit, že Honza bude po rehabilitaci chodit, ale věřte, že v našem případě rovnější záda, pevnější trup a nataženější nohy znamenají opravdu moc. Děkujeme za váš čas, který jste věnovali našemu příběhu, a děkujeme za případnou finanční pomoc,“ vzkazují Honzíkovi rodiče.
Cesta na kole pro Honzíka do Paříže
Se skvělým nápadem, jak spojit letní dobrodružství s pomocí někomu, kdo to potřebuje, oslovil Konto Bariéry Jakub Havlíček. Na kole se rozhodl vyrazit napříč Evropou a na své cestě sbírat peníze na rehabilitace pro Honzíka.
"Jmenuji se Kuba Havlíček a rád podnikám dobrodružné cesty po Česku i Evropě. Letos jsem se rozhodl pro cyklotrip z mých rodných Troubelic do Paříže a zpět. Trasa dle plánu povede přes Německo, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Francii s cílem v Paříži u Eiffelovy věže. Zpáteční cesta povede přes Monako směrem do Bosny a Hercegoviny a přes Maďarsko domů zpět do Troubelic. Cca 4500 km dlouhá trasa čítá zhruba 12 států a odhadem zabere dva měsíce. Aby cesta neměla smysl jen pro mě, ale pomohla i někomu jinému, napadl mě koncept: za každý ujetý kilometr vybrat 1 Kč pro Honzíka. Snad se nám povede vybrat částka, která trochu usnadní Honzíkovi život."
Jakub vyrazil na svou výpravu v polovině července, sledovat ho můžete na sociálních sítích a podpořit příspěvkem do sbírky pro Honzíka. Děkujeme!
Děkujeme, že pomáháte s Kontem Bariéry!