Čtyřletý Zdenda je veselý kluk. Rád si povídá, zpívá a taky moc rád hraje fotbal a jezdí na kole. Aby ale slyšel rodiče, sestřičku i kamarády, musí nosit sluchadla. Moc by teď potřeboval kvalitnější, protože s těmi starými se v hlučném prostředí ztrácí. A navíc se sluchadla často vybíjejí.
„Nejde mi křičet,“ volá Zdenda na maminku, když se mu vybijí. Neslyší totiž najednou svůj hlas. Není to ale tak dlouho, co si sluchadla sám často sundával, šumy a zvuky kolem něj, které neznal, mu byly nepříjemné. Dneska už jsou pro něho samozřejmostí a rodičů se ptá, jestli jeho mladší sestřička Violka je bude mít také, až bude větší.
I když se po jeho narození nepodařilo změřit otoakustické emise, vypadalo to, že by mohlo být vše v pořádku. Rodiče se synem absolvovali další a další vyšetření, ale výsledek byl vždy stejný. Lékaři rodiče uklidňovali, že se to může stát, jen pokud by jejich syn přestal reagovat na zvuky, mají přijít. Ale Zdenda na jejich zavolání, nebo na chrastítko reagoval. Později ale oproti dětem ve svém věku moc nemluvil, uměl jen pár jednotlivých slov. To se rodičům nezdálo, a tak začal kolotoč dalších vyšetření. Nakonec se ukázalo, že trpí střední až těžkou nedoslýchavostí. „Zpětně nám došlo, že chtěl být pořád v náručí, že nám chtěl být blíž, aby nás slyšel,“ vzpomíná maminka Adéla.
Když Zdendovi sluchadla poprvé nasadili a tatínek na něj promluvil, lekl se. Pak se chvíli překvapeně kolem sebe rozhlížel a začal se usmívat. Pro rodiče to byly dojemné okamžiky. Řeč se mu postupně začala zlepšovat, i když zatím není na úrovni stejně starých dětí, už podle maminky „mele“ ve větách a sype ze sebe jednu historku za druhou. Naposledy rodičům vyprávěl, jak si ve školce hrál s brýlemi. „Moc jsme tomu nerozuměli, říkali jsme si, že tam mají asi nějakou hračku. Druhý den ráno jsem to ve školce pochopila, Zdena najednou volal ,podívej, brýle, brýle՚ a ukazoval na svého nového kamaráda v brýlích,“ usmívá se Adéla.
Ze začátku mu ale sluchadla byla nepříjemná, často si je sundával. Těch zvuků na něho asi bylo najednou moc. Dneska? Ve školce na ně své kamarády upozorní a ukáže jim, co má v uších. „Měli jsme velké štěstí na paní učitelky ve školce, dětem vše vysvětlily a samy se nebojí se sluchátky manipulovat, Zdéňa je tam moc spokojený, “ říká maminka.
Jako správný kluk hraje fotbal, jezdí na kole a rošťačí s kamarády ve školce i se sestřičkou Violkou. I když od té doby, co sluchadla má, udělal obrovský pokrok, v hlučném prostředí se ztrácí a neslyší celá slova, natož věty. Foniatr doporučil rodičům kvalitnější sluchadla Phonak Sky M70-PR, která mu zajistí ještě lepší komfort, potlačí okolní šumy a lépe vytáhnou řeč. Jejich pořizovací cena je pro mladou rodinu příliš vysoká, stojí 57 480 korun a na příspěvek od zdravotní pojišťovny teď nemají nárok.
Rádi bychom tomuhle veselému klukovi pomohli. Přidejte se k nám!
Fotogalerie