„Kdy mi spraví moje nemocné nožičky?“ ptá se sedmiletá Natálka rodičů. Narodila se předčasně a následkem dětské mozkové obrny má závažné opoždění motorického vývoje. Sama nechodí ani nesedí a je odkázaná na pomoc ostatních. Rodiče by si pro ni moc přáli bezbariérovou koupelnu, s prostorným sprchovým koutem, aby tam později mohla zajet s vozíkem, a velkou vanou, protože koupání miluje a moc jí prospívá.
.jpeg.aspx "uvod-(1).jpeg")
Natálka se narodila po akutním odloučení placenty od děložní stěny a byl zázrak, že s maminkou porod přežily. Dramatický porod se ale pro Natálku neobešel bez následků, a tak odmalinka usilovně cvičí, rehabilituje, jezdí do lázní. Sama zatím ale bohužel nechodí ani nesedí, bývá často nemocná, prodělala už několik zápalů plic, byla i v umělém spánku. Aby trochu přibrala, lékaři jí museli zavést výživovou sondu.
Zdá se ale, že si Natálka skoro se vším poradí. Že ji nohy neudrží? Už od jednoho roku se doma dostane všude, plazí se po zádech z kuchyně přes chodbu do pokoje, prahy pro ni nejsou žádnou překážkou. „Natálka má svaly, díky pravidelnému cvičení je ani nemá příliš zkrácené. Ale neudrží stabilitu, neumí propojit tělo s hlavou, kdybych ji nechala stát, hned spadne,“ vysvětluje maminka. Šikovná holčička se naučila používat chodítko, má tak přehled, co se kde děje, a to se jí moc líbí. „Štráduje si to k záchodu, pak na nás zavolá „zpátečka“ a my pro ni běžíme, otočíme ji a jde se dál,“ dodává maminka Kristýna s úsměvem. Když se Natálka narodila, neuměla si představit, co všechno je čeká, moc se bála. „Díky tomu, jaká Natálka je, je to všechno o hodně jednodušší. Všichni jsme moc rádi, že ji máme.“ Je to upovídaná holčička, která se pořád na všechno moc těší, a hlavně je s ní velká legrace. To moc dobře vědí i její nerozluční parťáci, bráškové Matěj a Patrik.
Na rehabilitacích létá do vesmíru
A co Natálku baví? Ráda si brnká na ukulele, miluje koupání, zvířátka, a hlavně svoje brášky. A taky ráda cvičí. I když to je často pěkná dřina a někdy to i moc bolí. Ale ona se na rehabilitace, především na paní fyzioterapeutku, vždycky moc těší. Maminka, která na ni čeká na chodbě, slyší za dveřmi smích a Natálku, jak volá „letím do vesmíru“. Takže pozor, Natálka necvičí, ona létá do vesmíru! Má taky pěknou vyřídilku, prý co neví, nepoví. A panu doktorovi klidně pěkně zostra řekne, ať jí ten protivný PEG (vyživovací sondu) dá pryč. Všechny prostě umí postavit do latě. „Jednou jsem ležela unavená a Natálka se mě zeptala, kdy že už jí vyčistím zoubky. Odpověděla jsem jí, že si musím trochu odpočinout. Za chvíli s vážnou tváří prohlásila: „Tak už mi tam lezou červíci.“ Byla moc spokojená, že mě donutila vstát,“ usmívá se maminka.
Rodina donedávna bydlela ve druhém patře bez výtahu a bylo čím dál náročnější Natálku do druhého patra nosit. Navíc byt nebyl bezbariérový. Rodičům se ale podařilo pořídit si domek, ve kterém je teď potřeba především srovnat podlahy v přízemí a předělat koupelnu na bezbariérovou. Je nutné zvětšit prostor, aby se tam Natálka mohla pohybovat s vozíkem a měla snadný přístup k toaletě, aby tam byl prostorný sprchový kout, kam bude moci na vozíku sama zajet, a taky vana. Natálka je ve vodě šťastná, navíc je to pro ni skvělá relaxace a ve vodě se jí uvolňují svaly. Přestavba koupelny je finančně náročné, i když jim úřad na bezbariérovou úpravu přispěje, peněz na další úpravy se nedostává. Rodiče splácejí hypotéku, maminka se stará o Natálku i dva její brášky, a tak je rodinný rozpočet závislý jen na výdělku tatínka a příspěvku od státu. Pojďme Natálce pomoci a na koupelnu jí přispět alespoň částkou 50 tisíc korun. Každá pomoc je pro rodiče velkým povzbuzením.
Za jakýkoliv příspěvek Vám celá rodina moc děkuje.
Fotogalerie